Rýma
Rýma není ani tak onemocněním jako spíše obecným příznakem onemocnění horních cest dýchacích, při kterém dochází ke zduření nosní sliznice, případně produkci vodnatého, hlenovitého až hnisavého sekretu. To má za následek omezenou průchodnost horních cest dýchacích.
Zásadním rozlišovacím kritériem při léčbě rýmy je její možná příčina. Na základě toho rozlišujeme rýmu alergickou a nealergickou a podle toho také volíme vhodnou terapii. Předmětem tohoto článku je rýma nealergická, někdy také označována jako „sezónní“. Nejčastěji se jedná o zánětlivé onemocnění horních cest dýchacích virového původu tzv. rinitidu. Toto onemocnění je v našich klimatických podmínkách typické pro podzim, zimu a časné jaro. Tento typ rýmy také doprovází další virová a bakteriální onemocnění dýchacích cest, různá nachlazení a chřipky.
Rozhodujícím kritériem při léčbě nealergické rýmy je délka jejího trvání. Krátkodobě trvající rýma související s chřipkou, nachlazením, tzn. rýma virového původu, zpravidla trvá maximálně 14 dnů a označuje se jako rýma akutní. Pokud rýma neustupuje po 14 dnech léčby, označujeme ji jako rýmu chronickou a je vhodné odborné vyšetření.
Jaký je průběh akutní rýmy a jak ji nejlépe léčit?
Nástup akutní rýmy se obvykle projevuje nepříjemným pálením a suchostí v nose a nosohltanu. Po 12 až 24 hodinách se obvykle rozvine ve stádium s vodnatou až hlenovitou sekrecí. Vzhledem k nezávažnému charakteru je nejčastěji doporučována úlevová léčba pomocí lokálních dekongescentů – tedy nosních kapek a sprejů, které ulevují oplasknutím zduřelé (oteklé) nosní sliznice pomocí vazokonstrikce (zúžení) cév.
Jak dlouho můžu rýmu léčit nosními spreji? Je pravda, že jsou návykové?
Zásadní při léčbě rýmy těmito nosními přípravky je právě délka jejich použití. Maximální doporučená doba jejich používání je 7 až 10 dní. Dlouhodobé užívání nosních kapek a sprejů může způsobovat zduření a neprůchodnost nosu právě při absenci aplikace těchto kapek. Jedná se o jakousi formu závislosti nosní sliznice na účinné látce obsažené v těchto kapkách. Dochází k oslabení nosní sliznice a k chronické tzv. „suché“ rýmě. Tato závislost se označuje jako sanorinismus.
Vhodnou alternativou k těmto sprejům jsou roztoky minerálních solí. Ale pozor, rozlišujeme dva druhy těchto roztoků: izotonický a hypertonický. K odstranění otoků a zduření nosní sliznice je vhodné použití hypertonických roztoků minerálních solí, které mají schopnost na základě svých osmotických vlastností odstraňovat otok a zduření nosní sliznice a uvolnit tak horní cesty dýchací. Vzhledem k absenci farmakologicky účinné látky jsou vhodné i pro dlouhodobější používání.
Tyto roztoky jsou také doporučovanou alternativou při léčbě rýmy u těhotných žen a malých dětí.
Mohu rýmě předcházet, existuje nějaká prevence?
Ano, je to možné. Preventivní účinek mají právě izotonické roztoky minerálních solí. Používání těchto roztoků vede ke zvlhčení nosní sliznice. Mají také příznivý vliv na její samočistící funkce. Takto posílená nosní sliznice se pak lépe vyrovnává s útoky virů vyvolávajících infekční onemocnění horních cest dýchacích.
Použití těchto roztoků je také vhodné v kombinaci s nosními spreji s farmakologicky účinnými látkami při léčbě rýmy doprovázené hlenovitým až hnisavým sekretem. Kdy nejprve ucpaný nos vyčistíme pomocí izotonického roztoku a poté aplikujeme nosní sprej s účinnou látkou. Farmakologicky účinná látka se tak dostává do přímého kontaktu s nosní sliznicí, lépe účinkuje a léčený si vystačí s nižšími dávkami. Léčba je tak celkově komfortnější a bezpečnější.
