Vitamín D
Jde o souhrnný název skupiny příbuzných látek:
- ergokalciferolu (vitamín D2) rostlinného původu
- cholekalciferolu (vitamín D3) živočišného původu.
Účinky obou těchto látek na lidský organismus se podle převažujících názorů vzájemně neliší. Vitamín D je jedním z vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K).
Někdy také bývá nazýván „sluneční vitamín“, protože si ho tělo dokáže vytvořit samo, je-li kůže vystavena UV záření ve slunečním světle. Schopnost produkce vitamínu D se zhoršuje s věkem (ve srovnání 70-ti letého a 25-ti letého člověka je jen třetinová), ale nízké hladiny mohou mít i mladí lidé.
Existuje velmi rozšířený mýtus, že k doplnění vitamínu D stačí 20-ti minutová procházka denně v krátkých rukávech, záleží však na intenzitě slunečního svitu.
Zdrojem vitamínu D jsou také některé potraviny. Obsahují ho hlavně játra, olej z rybích jater, tučné ryby – losos, sleď a tuňák, kvasnice, vaječný žloutek, mák, mléko a produkty z něho. Z rostlin kokosové máslo, houby – hlavně hřiby.
K čemu vitamín D potřebujeme?
Vitamín D je nezbytný pro zdravé kosti. Při jeho nedostatku organismus nedokáže z potravy, ani z potravních doplňků vstřebávat ionty vápníku, což ohrožuje udržování silných kostí a svalů, ale také zdravých zubů. Kombinace vápníku a vitamínu D se doporučuje pro zpomalení procesu řídnutí kostí.
Vitamín D spolu s vitamíny A a C jsou důležité proti nachlazení a dalším nemocem způsobeným oslabením imunitního systému.
Nedostatek vitamínu D hrozí u kojenců, malých dětí a seniorů. Mohou jím být ohroženi alkoholici, epileptici, lidé s nemocemi jater, ledvin, lidé s autoimunními chorobami nebo lidé se sníženým vstřebáváním tuků. Potřeba vitamínu D stoupá při kojení. Jedním z prvních příznaků skrytého nedostatku vitamínu D je svalová ztuhlost a také zvýšená citlivost k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické příznaky, např. roztěkanost, dráždivost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu. Nedostatek vitamínu D se u dětí projevuje poškozením kostí, až křivicí. U dospělých při nedostatku vzniká riziko osteoartrózy, průjmy, nespavost, nervozita, svalové záškuby; podle posledních závěrů je prokázaným rizikovým faktorem pro vznik různých onemocnění, např. zvýšený krevní tlak, diabetes, osteoporóza, některé infekční choroby a autoimunitní choroby (např. roztroušená skleróza, revmatoidní artritida), některé typy onkologických onemocnění. Nedostatek vitamínu D může ve stáří vést ke zvýšené křehkosti kostí.
Dávkování
Potřebná dávka je 200 IU/den (tj. 5 mcg/den)*. Vždy je důležité dodržovat doporučení v příbalovém letáku, o vhodném dávkování se také můžete poradit se svým lékařem či lékárníkem.
Na místo obvyklých hmotnostních jednotek je velmi často používají mezinárodní jednotky (IU):
1 IU = 0,025 mikrogramu vitamínu D
40 IU = 1 mikrogram vitamínu D
Vitamín D se vstřebává v horní části tenkého střeva za pomoci solí žlučových kyselin asi v polovičním množství celkového příjmu. Zbytek se vyloučí převážně stolicí.
Vysoké dávky vitamínu D jsou toxické. Předávkování může být způsobeno pouze mnohonásobně vyšším příjem potravních doplňků než je doporučené dávkování, nikoli přílišným sluněním.
U dospělých se příznaky otravy projevují při dávkách vyšších než 1,25mg vitamínu D a to poškozením měkkých tkání, nejčastěji tzv. kalcifikací (zvápenatěním) srdce a ledvin. Vliv vitamínu D na vznik genetických mutací, vrozených vad ani zhoubného bujení nebyly prokázány.
* směrnice 90/496/EEC, 2008/100/EC
