4. ledna: světový den Braillova písma. Naučte se ho, stačí jen 15 minut!
Před 211 lety, 4. ledna 1809 se nedaleko Paříže narodil jistý Louis Braille, jehož jméno si celý svět spojuje s písmem pro nevidomé. Právě den jeho narození je dnes připomínán coby Světový den Braillova písma.
Životní příběh tohoto muže je většině z nás prakticky neznámý, proto stojí za to si jej připomenout.
Inspiroval ho starý voják
Louis Braille vyrůstal v chudých poměrech. Byl čtvrtým dítětem sedláře v obci Coupvray a od narození byl slabý a často nemocný. Zrak mu nicméně sloužil skvěle, dokud nedošlo k osudové nehodě roku 1812. Zvídavý chlapeček si chtěl vyzkoušet otcův nůž, ten mu ale zajel do oka. Dostal infekci, která se přenesla i do druhého oka a malý Louis postupně oslepl.
Objev, díky kterému známe jeho jméno, učinil v pouhých patnácti letech. Geniální nápad Louis dostal, když školu, na které studoval, navštívil starší vojenský kapitán. Ten pro zajímavost žáky seznámil se starým a už nepoužívaným systémem nočního psaní. Systém byl vytvořen pro vojáky, aby během ležení v zákopech mohli přijímat zprávy i za hluboké tmy.
Nešikovný systém založený na soustavě dvanácti reliéfních bodů Brailla zaujal. Došlo mu, že stačí pouhých šest bodů k tomu, aby bylo možno najít individuální znak ke každému písmenu abecedy. Zjevně měl povědomí o dvojkové soustavě, tedy číselné soustavě využívající pouze hodnot 0 a 1 (dnes dobře známé například „ajťákům”).
Za života se velké slávy nedočkal
Braille se přihlásil na ústavní soutěž a vyhrál. Celosvětový úspěch ale byl ještě příliš daleko. K novince učitelé na ústavu přistupovali s despektem. Teprve další experimenty s latinkou i jinými druhy písma prokázaly, že Braillovo písmo bude slepcům skvěle sloužit. První kniha psaná Braillovým písmem vychází v roce 1837, v roce 1854 bylo písmo ve Francii všeobecně přijato. Zakrátko se sešel mezinárodní kongres pro zlepšení situace nevidomých a hluchých a ten ustanovil, že písmo začne být používáno mezinárodně.
Toho se ale sám objevitel bohužel nedožil. Louis Braille strávil většinu dospělého života coby učitel ve slepeckém ústavu, avšak v relativně mladém věku onemocněl tuberkulózou a nakonec jí podlehl ve věku 43 let dne 6. ledna 1852.
Každý znak je zapsaný do mřížky 2×3
Co je tedy Braillovo písmo? Jde o systém psaní založený na principu plastických bodů vyražených do podkladového materiálu. Čtenář body vnímá hmatem.
Jak již bylo řečeno, jde o netradiční příklad binárního kódu. Každý znak je zapsán do mřížky ve tvaru obdélníku 2×3. V každém ze šesti pomyslných políček vypouklý bod buď je, nebo není. Pokud například je jediný plastický bod nahoře vlevo a ve zbytku mřížky nic není, jde o znak A. Pokud jsou zde tři plastické body v levé části mřížky, zatímco na pravé straně mřížky není žádný bod, pak je to znak L. A tak dále.
Braillovo písmo má své mouchy
Braillovo písmo umožnilo tisícům slepců znovu začít číst. Tento systém je rozšířený na celém světě, setkáváme se s ním takřka na denním pořádku: například ve výtazích nebo na informačních cedulích.
Přesto to není ideální systém. Jednotlivé znaky jsou totiž moc velké: není reálné dostat na jednu obyčejnou stranu A4 více než 900 znaků (pro srovnání, normální text A4 strany obsahuje běžně více než 2000 znaků). Knihy v Braillově písmě jsou tak tlustější.
Další problém je v omezeném počtu kombinací, jakými se dají jednotlivé znaky Braillovým písmem kódovat. To způsobuje, že je pro slepce často matoucí číst text v jiném jazyce. V základních písmenech (A, B, C… Z) se Braillova abeceda ve většině rozšířených jazyků shoduje, ale například český znak pro „Ř” se shoduje se španělským znakem pro „W”.
Jak sami slepci dále přiznávají, číst delší text psaný Braillovým písmem je pro ně fyzicky i psychicky náročné. Přesto ale písmo objevené před 200 lety mladým Francouzem stále používáme: s ničím lepším od té doby nikdo nepřišel.
Malá pomůcka: stačí si zapamatovat pomocná slova
Chtěli byste se naučit Braillovo písmo? Připravili jsme si pro vás mnemotechnickou pomůcku, díky které to zvládnete za 15 minut!
Funguje na podobném principu, jako stará skautská pomůcka pro pamatování Morseovy abecedy. Skauti si pro jednotlivé znaky vytvořili pomocná slova, jejichž uspořádání dlouhých a krátkých samohlásek kopíruje rozmístění teček a čárek ve znaku. Například pro písmeno A (.-) si stačí pamatovat výraz „akát”, pro B (-…) existuje pomocné slovo „blýskavice”.
U Brailla jsme našli podobná pomocná slova, kde dlouhá slabika představuje plastický bod ve znaku. Stačí si tato slova zapamatovat.
Pořadí slabik kopíruje mřížku 2×3, když ji čteme po řádcích zleva doprava, viz příklady:
A (⠁) Árie Anežky
A | ri |
e | A |
než | ky |
B (⠃ ) Báječná baletka
Bá | je |
čná | Ba |
let | ka |
Pokud si následující seznam výrazů přečtete třikrát nebo čtyřikrát, pomalu a pečlivě, mělo by Vám to stačit k zapamatování. Nejlépe ale samozřejmě pomůže průběžně procvičovat, například když Braillovo písmo spatříte na turistické informační tabuli.
A = Árie Anežky
B = Báječná baletka
C = Cítíme cibuli
D = Dáváme dáreček
E = Éterická Eva
F = Fárání Filipa
G = Grónský grázlík Gerhard
H = Hájení háječku
I = Irácký introvert
J = Jiří jásá ještě
K = Kájovy kabáty
L = Láďa létal v létě
M = Máváte mi v míru
N = Náš názorný návod
O = Ódu odzpíváme
P = Prázdné příborníky
Q = Qáká, qílí Qído
R = Rákosníčkův Rákos
S = Sušící se sláma
T = Tomášův trávníček
U = Únosce uhání
V = Válečník ve válkách
W = Wébrová wás wítá
X = Xtínům xylofónů
Y = Yůtůberův yůtůb
Z = Zástupce známého