Vysokohorská nemoc – krutá cena, kterou někteří zaplatí za hezká panoramata

Která Češka stanula jako první na vrcholu Mount Everestu? Na tuto otázku jako vystřiženou z vědomostního kvízu neexistuje jednoznačná odpověď. Někteří by mohli tvrdit, že to byla Renáta Chlumská. Té se to povedlo v roce 1999. Protože je ale švédskou občankou a na špičce nejvyšší hory světa mávala modrožlutou vlajkou, část veřejnosti raději prvenství přiznává Kláře Poláčkové. Ta 8848 metrů vysoký vrchol zdolala v roce 2007.

Jenže pak je tady ještě třetí názor, který budou zastávat ti nejortodoxnější příznivci horolezectví. Mount Everest ještě nedobyla žádná Češka. Jak je to možné? Jak Chlumská, tak i Poláčková se na vrchol dostaly „nesportovně“ – použily umělý kyslík.

„Výstupy s kyslíkem a bez něj jsou dvě úplně jiné činnosti,“ komentovala úspěch Kláry Poláčkové jiná česká horolezkyně, Soňa Boštíková. „My horolezci říkáme: S kyslíkem lézt nechceme, je to nečisté.“

Podle Boštíkové umělý kyslík sráží výšku hory zhruba o 2000 metrů. Ona sama mimochodem jako první žena pokořila obávanou horu Makalu o výšce 8463 metrů. Na Everest ale – stejně jako žádná z jejích krajanek – bez kyslíkové pomůcky nevyzrála.

Obrovská spotřeba kyslíku

Takto zeširoka otevíráme téma vysokohorských nemocí. Jak jsme si totiž vyjasnili, kyslík hraje při pobytu ve vysokých nadmořských výškách důležitou roli. Čím to?

Kyslík v lidském těle potřebujeme doslova na všechno. Je ho zapotřebí v krvi, v orgánech, vlastně v každé jednotlivé buňce. Proto ho „konzumujeme“ ve velkém – za minutu se do těla dostane třetina litru čerstvého kyslíku. Ani ten největší milovník piva by nedokázal udržet stejnou spotřebu svého oblíbeného nápoje déle než deset minut! Přitom toto množství, tedy 0,33 litru, je jen nepatrné množství toho, co doopravdy nadýcháme. Protože vzduch, který obsahuje mnoho různých plynů, je nutné nejdříve plicemi přefiltrovat. Za minutu tak projde naším tělem 7 až 8 litrů vzduchu, z nějž ona zmíněná třetina litru kyslíku je tím, co naše tělo potřebuje pro udržení chodu základních funkcí.

Kde se někteří ani nenadechnou, jiní si postaví dům

Jak si možná vzpomínáte ze školy, se stoupající nadmořskou výškou klesá atmosférický tlak vzduchu. Jsme-li u moře, tlak kyslíku, který vdechujeme, činí 21,33 kPa. Tato hodnota se ale s rostoucí nadmořskou výškou snižuje, až kolem 4 000 metrů nad mořem se dostává pod kritickou hranici kolem 4,7 kPa. Dýchá se tedy hůře. Pokud se ocitnete v této výšce bez předešlého tréninku a aklimatizování, hrozí zdravotní problémy. Přesto se dá do těchto výšek dostat, ba dokonce tady i žít – takové bolívijské město El Alto, kde žije víc lidí než v Brně, se nachází ve výšce 4150 m.n.m. Je to zkrátka o zvyku a v případě trvalých obyvatel i o fyzických dispozicích – tito lidé mají daleko více červených krvinek, než obyvatelé nížin.

V zóně smrti na spánek zapomeňte

Od 6000 metrů nad mořem jsme už ale v zóně, kde dlouhodobý pobyt není možný, neboť zde dochází k postupné degradaci organismu. Odvážlivci, kteří se chtějí dostat až sem, musí dodržovat přísný aklimatizační řád. Zóna nad 8000 metrů, která na zemském povrchu přísluší jen vrcholům horských gigantů, bývá nazývána zónou smrti. Pobyt zde by neměl přesáhnout 24 hodin, protože pokud se zde uložíte ke spánku, nemusíte se už probudit…

Při hypoxii tělo může reagovat pozitivně i negativně

Nedostatečné množství kyslíku v těle se nazývá hypoxie. Organismus vystavený slabší hypoxii (třeba při pobytu ve výšce kolem 4000 m.n.m.) reaguje sérií obranných opatření. Rychle se učí, jak s kyslíkem efektivně hospodařit – zvyšuje permeabilitu (propustnost) plicních sklípků, rychleji spaluje tuky, zvyšuje aktivitu oxydativních enzymů. Pokud je ale změna příliš náhlá, organismus příliš slabý a fyzická námaha příliš vysoká, dojde k negativním jevům. Postižený pociťuje nechutenství a nespavost, zároveň ale také únavu a slabost, zvrací, je malátný a nedokáže chodit rovně. Pokud pozorujeme, že se postižený jednoduše nedokáže s pobytem v extrémním prostředí vyrovnat, je nutné nařídit sestup do nižších poloh. Jinak hrozí vážné potíže v podobě edému plic nebo otoku mozku.

Aklimatizace je nutná

Máte-li před extrémním výstupem, nepodceňte vhodnou přípravu a aklimatizaci. Jinak se snahou o splnění snu v podobě zdolání vysoké hory můžete narazit. Jen mimochodem – nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro s výškou 5895 metrů nad mořem nepatří mezi nejnáročnější cíle horské túry. K jejímu zdolání nejsou zapotřebí mačky ani cepíny. Přesto se ale uvádí, že z nadšenců, kteří ji chtějí slézt, se na vrchol dostane méně než 50%. Hlavní příčina neúspěchu? Vysokohorská nemoc…

Zdroje:

https://www.ulekare.cz/clanek/dychani-ve-vyskach-2786
https://www.wikiskripta.eu/w/Akutní_horská_nemoc
https://www.tourism-review.cz/5-nejvyssich-mest-na-svete-news2544
https://www.sportvital.cz/sport/vliv-nadmorske-vysky-na-vytrvalost
https://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/fyzio/texty/ch09s01.html#d0e1279
https://www.gigaplaces.com/magazin-vyskova-horska-nemoc/