Pro milovníky chilli: Jak pálivé jídlo účinkuje v našem organismu
Je vlastně vědeckou záhadou, proč lidé hledají zalíbení v ostrých jídlech, tedy v něčem, co působí na naše ústa a žaludek tak odpudivě.
Jedním důvodem je to, že přirozeně milujeme vzrušení. Rádi vyhledáváme extrémní zážitky typu skok z výšky do vody, jízda na horské dráze nebo právě pozření většího množství pálivého jídla. Těžko říct, proč nám podobnou rozkoš nepůsobí neméně adrenalinový zážitek, jako je třeba říci si šéfovi o vyšší plat…
Další zajímavé zdůvodnění přinesl William P. O’Donnell v článku pro New York Times z roku 2010. Podle něj se tělo snaží vyslat signály, že je pro něj pálivé jídlo prospěšné. Pokud tedy i přes zvýšený tep, rudý obličej a slzy v očích máte ze své pikantní porce jídla radost a chcete jíst dál, pak k vám vaše tělo očividně mluví přesvědčivě.
Pít vodu na pálivá jídla nemá smysl
Důvod pálivé chuti paprik (obzvláště pak chilli papriček) tkví ve sloučenině kapsaicin, což je z chemického hlediska rostlinný alkaloid. Co to vlastně znamená, když nás jídlo „pálí“? Technicky vzato se tělu nic špatného neděje. Kapsaicin jen dráždí zakončení nervů, které jsou citlivé na bolest. Uvolněné neurotransmitery vyšlou do mozku pocit bolesti. Negativní příznaky kapsaicinu jsou tedy veskrze důsledky obranné reakce organismu, která má jen krátké trvání. Platí to i pro vyrážky na rukou při kontaktu s velmi pálivými papričkami nebo podráždění očí, které může nastat už jen z páry linoucí se ze směsi, která se vaří v hrnci nebo na pánvi. Palčivou bolest v očích trochu zmírníte, pokud přes ně položíte mokrý ručník nebo kapesník.
Mimochodem, jako první pomoc při pozření pálivých potravin většina z nás automaticky vyhledává vodu. To je ale chybný, lépe řečeno zbytečný krok. Protože pálivé látky v jídle se nachází ve sloučeninách na bázi olejů a protože oleje jsou v H2O nerozpustné, nemůže voda nikdy účinkovat. Zkuste se místo ní napít mléka.
Oblíbená pochoutka na Yucatánu
Jak to autor článku v newyorském deníku myslel s onou prospěšností pálivého jídla pro zdraví? „Pomáhá snížit krevní tlak, může mít některé antimikrobiální efekty, zvyšuje tvorbu slin. A bolest působená chilli přebíjí jiné bolesti,“ uvádí O’Donnell.
Pozitivní účinky kapsaicinu jsou skutečně široké. Bylo prokázáno, že tento rostlinný alkaloid stimuluje žaludeční sekreci a tím podporuje zažívání. Tradičně se používá při trombóze, omrzlinách a podlitinách, křečových žilách či ateroskléróze, ba dokonce i proti alkoholismu.
Kapsaicin se nedoporučuje u malých dětí, které mohou po pozření látky trpět na nevolnosti a průjmy. I když… Vykládejte to lidem žijícím v oblasti poloostrovu Yucatán. Tam jsou chilli papričky ve velkém konzumovány po celá staletí, malými i starými. A mnohé z civilizačních chorob, jež jsme si výše uvedli, se tam prakticky nevyskytují.
Přiměřený masochismus
Vraťme se na závěr k otázce, proč lidé pálivá jídla tak zbožňují. Doktor Paul Rozin z Pensylvánské univerzity popsal jev, který nazval „přiměřeným masochismem“. Prováděl test s jedlíky chilli, jimž nabízel pálivé pokrmy se stále se zvyšujícím obsahem kapsaicinu. Sledoval, ve kterém okamžiku se jídlo stane natolik ostrým, že jej dotyčný gurmán už jednoduše nemůže pozřít. A poté se všech osob ptal, která úroveň pálivosti jim vyhovovala nejvíce. Jinak řečeno, které jídlo jim nejvíce chutnalo. Výsledek asi nepřekvapí: účastníci experimentu odpověděli, že jim nejvíce chutnal právě ten poslední vzorek, který ještě dokázali zkonzumovat. Vybrali tedy takový pokrm, který obsahoval nejvyšší únosný podíl pálivé složky, „těsně pod hranicí nesnesitelné bolesti“.
To, jak kapsaicin mění naše vnímání bolesti, je na této látce asi to nejzajímavější. Po iniciální fázi účinku nastává analgetická fáze, kdy naopak kapsaicin bolesti tlumí. Byli to čeští vědci, kteří dokázali, že látka dokáže zmírnit i chronické bolesti. Na trhu najdete krémy s kapsaicinem, které účinkují proti artritidě a bolesti svalů.