Minerály, bez kterých se neobejdeme. Nechybí vám některý? | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Minerály, bez kterých se neobejdeme. Nechybí vám některý?

1-5518777

Každý z nás je jiný. Někdo sportuje, jiný aktivní pohyb nevyhledává. Někdo čelí každý den stresovým situacím, jinému se napětí a starosti vyhýbají. A také nám chutnají různé věci. Mnozí si k snídani pochutnají na ovesné kaši s ovocem, další si osmaží vajíčka na slanině, jinému stačí rohlík s máslem. Jsou mezi námi vyznavači exotické kuchyně, stejně jako příznivci vepřa knedla zela a švestkových knedlíků. Někdo jí hodně zeleniny, jiný ji snese tak nejvýše v podobě petrželky decentně položené na obřím grilovaném hovězím steaku.

O kladech a záporech jednotlivých životních stylů dnes hovořit nebudeme. Podíváme se na otázku minerálů, látek, které jsou důležitou ingrediencí pro naše zdraví. Člověk by musel mít hodně kontrolovaný jídelníček, aby z potraviny přijímal všechny a ve správném množství. Je jich totiž mnoho a každý minerál se vyskytuje jinde. Je běžným jevem, že některého materiálu přijímáme přespříliš, zatímco další dva opomíjíme.

Proto přinášíme přehled všech základních minerálů, které potřebujeme. Zmíníme se také, jaké signály nám tělo dává, když některá cenná látka absentuje. Pokud jsou tyto znaky mírné, stačí trochu změnit stravovací návyky nebo vyhledat vhodný potravinový doplněk. Pokud tyto signály přerostou do podoby akutních problémů, bude nutné kontaktovat lékaře.

Co jsou minerální látky?

Minerální látky se podílí na růstu a tvorbě tkání, mají význam pro látkovou výměnu v těle, mohou pomáhat i nervové soustavě. V těle jsou zastoupeny v malém množství, a co je důležité: tělo si je neumí samo vytvořit. I když minerální látky nemají samy o sobě žádnou energetickou hodnotu, přesto jsou pro organismus nezbytné.

Minerálů je hodně a nelze je všechny přijímat rovným dílem. Z hlediska množství potřebného pro organismus rozlišujeme makroelementy, mikroelementy a stopové prvky.

 makroelementy (denně bychom měli přijímat v gramových dávkách) – vápník, hořčík, draslík, chlor, fosfor

 mikroelementy (přijímáme v desetinách gramů nebo ještě méně) – zinek, měď, selen, jód, chrom, železo

 stopové prvky (přijímáme ve zlomcích miligramů) – křemík, nikl, vanad, kobalt

Vápník

Zdroje: mléčné výrobky, ryby, vejce, pšenice, žito, oves a výrobky z nich, luštěniny, mrkev, kapusta, špenát, brambory

Význam: Vápník přispívá k normálnímu srážení krve, ke správnému hospodaření s energií, k funkci svalů, normálnímu přenosu nervových vzruchů, je nezbytný v době těhotenství, kojení a růstu. Vyskytuje se v těle převážně v kostech a zubech, celých 99 % vápníku v našem těle je uloženo právě tam. Nedostatek vápníku se projevuje zvýšením tlaku. Kritický nedostatek poté vede k nižší pružnosti a pevnosti kostí, větší náchylnosti ke zlomeninám. Jde o takzvanou osteoporózu neboli řídnutí kostí.

Hořčík

Zdroje: dýňová semínka, kakao, mák, slunečnicová a sezamová semínka, ořechy, mandle, oves, luštěniny

Význam: Hořčík přispívá ke snížení únavy, k normální funkci nervového systému a normální funkci svalů. Podílí se na procesu tvorby bílkovin a pomáhá zachovat zdravé a silné kosti a zuby. Přispívá také k rovnováze elektrolytů. Tento pojem zahrnuje udržení pevnosti kostí, stimulaci kontrakcí srdce, stimulaci buněčného dělení a srážlivost krve. Nerovnováha elektrolytů se projevuje zvracením, průjmem, bolestmi hlavy a již zmíněnou únavou.

Známým projevem nedostatku hořčíku jsou svalové křeče, zvláště v lýtkách.

Draslík

Zdroje: hřiby, kakao, luštěniny, mléko, mandle, ořechy, pšenice, žito, ječmen, oves, brambory, cibule, černý čaj, celozrnný chléb, jahody, banány, maso a játra

Význam: Draslík pomáhá udržovat normální funkci svalů a normální krevní tlak. Má důležitou roli ve fungování nervového systému, účastní se přenosu nervových vzruchů a reguluje tlak. Nedostatek i přebytek draslíku jsou při vyvážené stravě poměrně vzácným jevem. Nedostatek draslíku (neboli hypokalémie) je doprovázen svalovými křečemi a srdeční arytmií. Také může dojít k selhání ledvin.

Sodík a chlor

Zdroje sodíku: kuchyňská sůl (neboli chlorid sodný), sýr, nakládané a konzervované potraviny a uzeniny

Význam: S těmito prvky, které jsou obsaženy v kuchyňské soli, se musí opatrně. Bývá u nich uváděn význam pro správnou funkci svalů a nervů. Chlor má být důležitý pro trávení potravin, sodík má vliv na správné rozdělení tělesných tekutin a rovnováhu pH. Nadměrný příjem ale vede k zvýšení krevního tlaku. Rizikovým pacientům může přemíra sodíku přivodit srdeční záchvat a selhání ledvin.

Nedostatek Na a Cl může vést k závratím a bolestem hlavy.

Fosfor

Zdroje: vejce, dýňová, slunečnicová a sezamová semínka, mléko, maso, luštěniny, ořechy, sója

Význam: Asi nejvíce bývá fosfor zmiňován v souvislosti se stavem kostí a zubů. Zvláště u dětí je to klíčový prvek pro růst a vývoj kostí. Dále fosfor přispívá k funkci cytoplazmatické membrány a ke správnému hospodaření s energií. S fosforem je problém v tom, že jej člověk přijímá spíš více než je nutné. Tato látka je totiž součástí přídatných látek prodlužující trvanlivost potravin, tedy obecně v průmyslově zpracovaných potravinách.

Nedostatek fosforu je u zdravých osob raritou. Projevil by se poruchou funkcí ledvin, mělkým dýcháním, špatnou akumulací minerálních látek v těle. Možné jsou i poruchy funkce nervové soustavy, deprese a agresivita. Naopak přebytek fosforu vede k poškození ledvin nebo srdce. Lékaři také mluví o zvýšeném riziku zlomenin.

Železo

Zdroje: játra a ledviny, hřiby, vejce, maso, sója a další luštěniny, ořechy, obiloviny

Význam: Železo je klíčové především v krvi. Podílí se na tvorbě červených krvinek a hemoglobinu, účastní se přenosu kyslíku v těle. Také přispívá ke správnému hospodaření s energií, snižuje únavu a má roli v procesu buněčného dělení. Že je železo významně obsaženo ve špenátu, je oblíbený omyl.

V dlouhodobém měřítku chybějící železo v těle vede k anémii čili chudokrevnosti. S tím se pojí únava a bolesti hlavy. Nedostatek se také projevuje afty, třepením nehtů a lámáním vlasů. Přebytečné železo se ukládá v játrech a srdci a působí zde toxicky – narušuje správnou funkci orgánů. Tento jev je ale vzácný, v rozvojových i vyspělých zemí lidé spíše železo postrádají.

Zinek

Zdroje: vepřové a hovězí maso, obilniny, luštěniny, sýry,

Význam: Zinek má v organismu univerzální využití. Přispívá k normálním kognitivním funkcím, podílí se na procesu tvorby bílkovin. Je důležitý pro zdravé kosti, vlasy, nehty i kůži. Dokonce přispívá k správné plodnosti a reprodukci. Nedostatek zinku může vyvolat únavu, časté změny nálad a další psychické projevy. Dále může dojít ke zhoršení kůže po celém těle. Mohou se tvořit puchýřky či praskliny.

Chrom

Zdroje: celozrnná mouka, mléko,

Význam: tento prvek přispívá k normálnímu metabolismu cukrů, tuků a bílkovin a k udržení hladiny glukózy v krvi. Výrazný nedostatek chromu může zhoršit schopnost organismu pracovat s cukrem, není tedy divu, že u některých pacientů se to projevuje podobně jako cukrovka. Dotyčný registruje psychický zmatek, brnění nohou i rukou, u dětí je možný zpomalený růst.

Zdroje:

https://www.nutridatabaze.cz/vyhledavani-potravin/podle-nutrientu/
https://www.celostnimedicina.cz/jak-prirozene-navysit-vapnik-stravou.htm
https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Horcik-ma-klicovou-roli-v-lidskem-tele__s10012x10289.html
https://www.prostreno.cz/zdravi-a-diety/clanky/25435/Elektrolyticka-nerovnovaha-v-tele-Poznejte-jeji-priciny-a-priznaky
http://www.prvky.com/draslik-potraviny.html
https://www.fzv.cz/mineralni-latky-ve-vyzive/
https://www.partner.sk/clanky/zdravie/vitamIny-by-si-bez-nich-neporadili
https://www.mojezdravi.cz/prirodni-medicina/chlor-5618.html#:~:text=Chlor%20v%20potravin%C3%A1ch,7%2D5%2C1%20g.
https://www.vitalia.cz/clanky/fosfor-v-potravinach-cholesterol-21-stoleti/
http://www.nexars.com/cs/fosfor.php
https://www.blendea.cz/zelezo-v-potravinach/#:~:text=K%20nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADm%20zdroj%C5%AFm%20%C5%BEeleza%20se,%2C%20rozinky)%20nebo%20su%C5%A1en%C3%A9%20houby.
https://www.lekarnickekapky.cz/aktuality/zinek-a-jeho-vliv-na-zdravi.html#:~:text=Nedostatek%20zinku%20m%C5%AF%C5%BEe%20zp%C5%AFsobovat%20%C3%BAnavu,tvo%C5%99%C3%AD%20se%20puch%C3%BD%C5%99ky%20nebo%20praskliny.
https://cs.medlicker.com/1448-nedostatek-nadbytek-medi
https://www.bezhladoveni.cz/selen-a-hubnuti-ucinky-projevy-nedostatku-i-predavkovani-a-nejlepsi-zdroje-v-potravinach/
https://www.celostnimedicina.cz/chrom.htm

Přečtěte si ještě

Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Období konce roku, to jsou dny, kdy mnozí z nás nejvíce čelí zažívacím problémům. Vědí to i marketingoví experti. Jen si všimněte…
Blahovičník

Blahovičník

Je to jedna z mála rostlin, u níž zná česká veřejnost více její latinský název než ten český. Termín blahovičník totiž není…
Světový den diabetu

Světový den diabetu

V Česku cukrovkou podle dostupných dat trpí 850 000 lidí, přičemž dalších 200 tisíc o tom ani neví. Hodně diabetiků je také v…
Černý kašel

Černý kašel

Za období leden a únor 2024 se v Česku objevilo 1200 případů nákazy černým kašlem. Do dubna toto číslo narostlo na 9300…
Změna času a vliv na organismus

Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na…
Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Reveň lékařská

Reveň lékařská

Název reveň bude povědomý málokomu. Když ale řekneme slovo rebarbora, určitě už budete doma. Rebarbora je produktem řapíků některých z …
Dehydratace

Dehydratace

Naše tělo je tvořené ze 60 až 70 % vodou. Voda je tedy klíčový element podílející se na vnitřní rovnováze organismu a pokud…
Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení je významná etapa v životě ženy. Některé matky na to vzpomínají rády – tento zvláštní tělesný kontakt s dítětem utváří…
Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Letní sezóna láká bezpočtem aktivit, které lze provozovat. Výlety, plavání, potápění, grilování na zahradě... Čeká na nás zkrátka mnoho…
Kopr vonný

Kopr vonný

Kopr vonný (Anethum graveolens) je rostlina původem z východní oblasti Středomoří a ze západní Asie, ale už od raného…
Jak tlak v hloubce působí na tělo

Jak tlak v hloubce působí na tělo

Lidstvo dokázalo za staletí vývoje velké věci. Člověk stanul na všech kontinentech, dobyl severní i jižní pól, na nejvyšší horu…
Krev: co o ní víme?

Krev: co o ní víme?

Věděli jste, že za 30 sekund projde červená krvinka celým krevním oběhem člověka? Že Česko má jedny z nejsvědomitějších dárců…
Jahodník obecný

Jahodník obecný

Jahody, které kupujeme v obchodě nebo na trhu, obvykle dovážené ze zahraničí, se našim lesním jahodám v chuti…
Letní sezóna je za dveřmi

Letní sezóna je za dveřmi

Informaci, že se blíží léto, si každý vyloží jinak. Pro někoho je to signál začít hubnout, aby nebylo nutné shánět nové plavky.…
Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoce jsou po Vánocích nejvýznamnější svátky roku, a to znamená i to, že si dáme pěkně do těla. Pokud máte rádi…
Jak na jarní únavu

Jak na jarní únavu

Lidský organismus neustále čelí těžkým zkouškám a některé výzvy se periodicky vracejí. Jsou vlivy, které ve skutečnosti nejsou…
Potřebujete poradit ohledně svého zdraví?
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně