Klíšťová encefalitida a další nemoci přenášené klíšťaty
Je obecně těžké určit populaci klíšťat v Evropě, ovšem s ohledem na to, jak roste počet případů nákazy klíšťovou encefalitidou, lze bezpečně říci, že tito drobní roztoči prosperují. Vyhovuje jim vlhké prostředí a teplo, a samozřejmě vegetace. Nesoustředí se jen na lesy, mohou se chytit také na okrajích lesů, na loukách, a dokonce také v městských parcích. Areálů výskytu tedy mají dostatek. Kdysi platilo, že se klíšťata nepouštějí do vyšších nadmořských výšek, že je nenajdete v horách. Tak to už neplatí. Kvůli klimatickým změnám už se dostávají do výšky přes 1100 m. n. m. Takže můžete klíště chytit i při zdolávání vyšších vrcholů Šumavy nebo Krkonoš.
V Rakousku se proti encefalitidě naočkovalo 90 % lidí, v Česku jen 25 %
Česko vůbec platí za semeniště klíšťat. Jsou zde pro to ideální podmínky – země je ze třetiny pokrytá lesy, přitom jsou zde zastoupeny ve velké míře listnaté stromy, které klíšťata preferují. Není zde příliš sucho a horko, které klíšťata naopak nesnáší – proto je těchto drobných živočichů velmi málo například v jižní Evropě.
I přes to všechno neberou Češi klíšťovou hrozbu tak vážně, jak by měli. V sousedním Rakousku se proti encefalitidě nechalo očkovat přes devadesát procent lidí, v Česku je to jen čtvrtina populace. Paradoxem je, že (jakožto národ pejskařů) v sezóně mnohdy chráníme svoje mazlíčky obojky a jinými prostředky více, než sebe sama.
Nejznámější nemoc: klíšťová encefalitida (KE)
Klíšťová encefalitida je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, jenž patří mezi arboviry. Největší hrozba nákazy je mezi květnem a září, ale výjimkou nejsou ani onemocnění v březnu a dubnu, nebo říjnu a listopadu.
Klíšťová encefalitida začíná jako běžná chřipka - bolesti kloubů, hlavy, svalů a zvýšená teplota. Po pár dnech tyto příznaky ustoupí a pacient má dojem, že se uzdravil. Jenže po dvou až třech týdnech začíná druhá fáze – vysoká horečka, zvracení, akutní bolesti hlavy, ztuhlá šíje. Může být postižena i centrální nervová soustava – třes, závratě, poruchy hybnosti svalů, nervová obrna. Tato fáze může trvat až tři týdny a může mít i trvalé následky. Těžší průběh mívají dospělí lidé, děti do 7 let obvykle mají lehčí průběh nemoci.
Pětinu všech případů klíšťová encefalitidy v EU tvoří Češi
Právě kvůli "příhodným" přírodním podmínkám a zároveň nedostatečnému proočkování populace je počet výskytů klíšťová encefalitidy v Česku alarmující. Každý pátý občan Evropské Unie, který se touto nemocí nakazí, je Čech. Nejhorší byl z tohoto pohledu rok 2020, kdy onemocnělo 854 lidí za rok. Od roku 2021 byl do té doby kontinuální vzestup počet případů přerušen, počet případů mírně klesá. Stále se ale drží kolem 600 ročně. Nejvíc případů bývá většinou ve věkové kategorii 60-64 let, dále následují sedmdesátníci, čtyřicátníci a padesátníci.
Léčba neexistuje, dají se léčit jen jednotlivé symptomy
Jaká je léčba klíšťové encefalitidy? To je právě problém – žádná neexistuje. Léčí se pouze jednotlivé symptomy – tedy bolest hlavy, teplota, doplnění vitamínů. Pacient musí zůstat v klidu na lůžku, musí se vyvarovat stresu a také ostrého denního světla – jedním ze symptomů klíšťové encefalitidy je také světloplachost.
Nejlepší možný způsob, jak se proti klíšťové encefalitidě bránit, je očkování. Můžete se očkovat kdykoli během roku. Očkování se skládá ze tří dávek během prvního roku a pak se přeočkovává další dávkou po každých 3 až 5 letech.
Další choroby, které klíšťata přenášejí:
Klíšťovou encefalitidou to nekončí. Nemocí, které klíšťata přenášejí je více. Bohužel, očkování proti klíšťové encefalitid na tyto další nemoci nezabírá. Ale oproti klíšťové encefalitid zná alespoň lékařská věda na tyto choroby vhodnou léčbu.
1) Lymská borelióza
Původce: Bakterie Borrelia burgdorferi
Přenos: Kousnutím infikovaného klíštěte (často až po několika hodinách přisátí). Inkubační doba je týden až měsíc.
Léčba: Lymskou boreliózu lze léčit antibiotiky.
Příznaky onemocnění:
- fáze: červená ohraničená skvrna (erythema migrans) s bledým středem, únava, horečka
- fáze: únava, bolest svalů a kloubů, bolest v krku, otoky a záněty, tlak v zátylku
- fáze: Pokud není včas zahájena antibiotická léčba, dojde k tzv. pozdní borelióze a ta může mít celoživotní následky: zánět osrdečníku, poruchy paměti a spánku, chronické postižení nervového systému a kloubů
2) Babezióza – nemoc postihující hlavně domácí zvířata, vzácně může napadnout i člověka.
Původce: Parazitické prvoky rodu Babesia
Přenos: Klíštětem, ale také po napadení pijákem lužním a pijákem stepním. Napadá hlavně lidi s oslabenou imunitou. Inkubační doba je týden až měsíc.
Příznaky: Horečka, zimnice, únava, bolest svalů, v těžkých případech anémie a selhání orgánů.
Léčba: Antiparazitární a antibiotická terapie
3) Tularémie ("zaječí nemoc") - chronické bakteriální onemocnění zejména zajíců a hlodavců. Může být nakažen i člověk, Česko hlásí 100 případů ročně.
Původce: Bakterie Francisella tularensis
Přenos: Kousnutím klíštěte, kontaktem s nakaženými zvířaty (zejména zajíci). Inkubační doba tři dny až tři týdny.
Příznaky: Jsou čtyři formy nemoci. Oční forma se projevuje zánětem víček, oka a zduřením mízních uzlin, plicní forma zánětem plic, kašlem a dušností, ústní forma se projevuje zánětem podčelistních mízních uzlin a střevní forma bolestmi břicha, průjmem a zvětšením sleziny.
Léčba: Antibiotika
4) Lidská granulocytární anaplazmóza (HGA)
Původce: bakterie Anaplasma phagocytophilum
Přenos: kousnutí klíštětem, inkubační doba je týden až tři týdny
Příznaky: silná horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice. únava, nevolnost, zvracení a kašel
U osob s oslabenou imunitou může dojít až k zánětu plic, selhání ledvin nebo poruše krevní srážlivosti
Léčba: Antibiotika
5) Rickettsióza (skvrnitá horečka)
Původce: bakterie rodu Rickettsia
Přenos: klíště, veš, blecha, roztoč. Inkubační doba týden až dva.
Příznaky: jde-li o variantu středomořské klíšťové horečky, jíž se můžete nakazit třeba na dovolené v jižní Evropě, pocítíte horečku, vyrážku a bolest svalů a kloubů. Varovným signálem je černá skvrna v místě kousnutí. Jde-li o variantu Rickettsia slovaca (TIBOLA/DEBONEL), ta postihuje nejčastěji hlavu a krk a dochází k otoku uzlin, horečce a bolesti hlavy.
Léčba: Antibiotika
Zdroje:
https://www.nzip.cz/clanek/46-klistova-encefalitida
https://www.nzip.cz/clanek/223-tularemie
https://www.nzip.cz/clanek/1088-lymeska-borrelioza
https://www.kliste-prevence.cz/clanek/babezioza-u-cloveka-patrite-do-rizikove-skupiny-10
https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2020/12/GS_ZZ_KlistApka_11_2021.pdf