Klíšťová encefalitida a další nemoci přenášené klíšťaty | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Klíšťová encefalitida a další nemoci přenášené klíšťaty

klíště menší

Je obecně těžké určit populaci klíšťat v Evropě, ovšem s ohledem na to, jak roste počet případů nákazy klíšťovou encefalitidou, lze bezpečně říci, že tito drobní roztoči prosperují. Vyhovuje jim vlhké prostředí a teplo, a samozřejmě vegetace. Nesoustředí se jen na lesy, mohou se chytit také na okrajích lesů, na loukách, a dokonce také v městských parcích. Areálů výskytu tedy mají dostatek. Kdysi platilo, že se klíšťata nepouštějí do vyšších nadmořských výšek, že je nenajdete v horách. Tak to už neplatí. Kvůli klimatickým změnám už se dostávají do výšky přes 1100 m. n. m. Takže můžete klíště chytit i při zdolávání vyšších vrcholů Šumavy nebo Krkonoš.  

    

V Rakousku se proti encefalitidě naočkovalo 90 % lidí, v Česku jen 25 %

Česko vůbec platí za semeniště klíšťat. Jsou zde pro to ideální podmínky – země je ze třetiny pokrytá lesy, přitom jsou zde zastoupeny ve velké míře listnaté stromy, které klíšťata preferují. Není zde příliš sucho a horko, které klíšťata naopak nesnáší – proto je těchto drobných živočichů velmi málo například v jižní Evropě.

I přes to všechno neberou Češi klíšťovou hrozbu tak vážně, jak by měli. V sousedním Rakousku se proti encefalitidě nechalo očkovat přes devadesát procent lidí, v Česku je to jen čtvrtina populace. Paradoxem je, že (jakožto národ pejskařů) v sezóně mnohdy chráníme svoje mazlíčky obojky a jinými prostředky více, než sebe sama.

     

Nejznámější nemoc: klíšťová encefalitida (KE)

Klíšťová encefalitida je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, jenž patří mezi arboviry. Největší hrozba nákazy je mezi květnem a září, ale výjimkou nejsou ani onemocnění v březnu a dubnu, nebo říjnu a listopadu.

Klíšťová encefalitida začíná jako běžná chřipka - bolesti kloubů, hlavy, svalů a zvýšená teplota. Po pár dnech tyto příznaky ustoupí a pacient má dojem, že se uzdravil. Jenže po dvou až třech týdnech začíná druhá fáze – vysoká horečka, zvracení, akutní bolesti hlavy, ztuhlá šíje. Může být postižena i centrální nervová soustava – třes, závratě, poruchy hybnosti svalů, nervová obrna. Tato fáze může trvat až tři týdny a může mít i trvalé následky. Těžší průběh mívají dospělí lidé, děti do 7 let obvykle mají lehčí průběh nemoci.

      

Pětinu všech případů klíšťová encefalitidy v EU tvoří Češi

Právě kvůli "příhodným" přírodním podmínkám a zároveň nedostatečnému proočkování populace je počet výskytů klíšťová encefalitidy v Česku alarmující. Každý pátý občan Evropské Unie, který se touto nemocí nakazí, je Čech. Nejhorší byl z tohoto pohledu rok 2020, kdy onemocnělo 854 lidí za rok. Od roku 2021 byl do té doby kontinuální vzestup počet případů přerušen, počet případů mírně klesá. Stále se ale drží kolem 600 ročně. Nejvíc případů bývá většinou ve věkové kategorii 60-64 let, dále následují sedmdesátníci, čtyřicátníci a padesátníci.

         

Léčba neexistuje, dají se léčit jen jednotlivé symptomy

Jaká je léčba klíšťové encefalitidy? To je právě problém – žádná neexistuje. Léčí se pouze jednotlivé symptomy – tedy bolest hlavy, teplota, doplnění vitamínů. Pacient musí zůstat v klidu na lůžku, musí se vyvarovat stresu a také ostrého denního světla – jedním ze symptomů klíšťové encefalitidy je také světloplachost.

Nejlepší možný způsob, jak se proti klíšťové encefalitidě bránit, je očkování. Můžete se očkovat kdykoli během roku. Očkování se skládá ze tří dávek během prvního roku a pak se přeočkovává další dávkou po každých 3 až 5 letech.

            

Další choroby, které klíšťata přenášejí:

Klíšťovou encefalitidou to nekončí. Nemocí, které klíšťata přenášejí je více. Bohužel, očkování proti klíšťové encefalitid na tyto další nemoci nezabírá. Ale oproti klíšťové encefalitid zná alespoň lékařská věda na tyto choroby vhodnou léčbu.

       

1) Lymská borelióza

Původce: Bakterie Borrelia burgdorferi

Přenos: Kousnutím infikovaného klíštěte (často až po několika hodinách přisátí). Inkubační doba je týden až měsíc.

Léčba: Lymskou boreliózu lze léčit antibiotiky.

Příznaky onemocnění:

  1. fáze: červená ohraničená skvrna (erythema migrans) s bledým středem, únava, horečka
  2. fáze: únava, bolest svalů a kloubů, bolest v krku, otoky a záněty, tlak v zátylku
  3. fáze: Pokud není včas zahájena antibiotická léčba, dojde k tzv. pozdní borelióze a ta může mít celoživotní následky: zánět osrdečníku, poruchy paměti a spánku, chronické postižení nervového systému a kloubů      

         

2) Babezióza – nemoc postihující hlavně domácí zvířata, vzácně může napadnout i člověka.

Původce: Parazitické prvoky rodu Babesia

Přenos: Klíštětem, ale také po napadení pijákem lužním a pijákem stepním. Napadá hlavně lidi s oslabenou imunitou. Inkubační doba je týden až měsíc.

Příznaky: Horečka, zimnice, únava, bolest svalů, v těžkých případech anémie a selhání orgánů.

Léčba: Antiparazitární a antibiotická terapie

          

3) Tularémie ("zaječí nemoc") - chronické bakteriální onemocnění zejména zajíců a hlodavců. Může být nakažen i člověk, Česko hlásí 100 případů ročně.

Původce: Bakterie Francisella tularensis

Přenos: Kousnutím klíštěte, kontaktem s nakaženými zvířaty (zejména zajíci). Inkubační doba tři dny až tři týdny.

Příznaky: Jsou čtyři formy nemoci. Oční forma se projevuje zánětem víček, oka a zduřením mízních uzlin, plicní forma zánětem plic, kašlem a dušností, ústní forma se projevuje zánětem podčelistních mízních uzlin a střevní forma bolestmi břicha, průjmem a zvětšením sleziny.

Léčba: Antibiotika

          

4) Lidská granulocytární anaplazmóza (HGA)

Původce: bakterie Anaplasma phagocytophilum

Přenos: kousnutí klíštětem, inkubační doba je týden až tři týdny

Příznaky: silná horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice. únava, nevolnost, zvracení a kašel

U osob s oslabenou imunitou může dojít až k zánětu plic, selhání ledvin nebo poruše krevní srážlivosti

Léčba: Antibiotika

          

5) Rickettsióza (skvrnitá horečka)

Původce: bakterie rodu Rickettsia

Přenos: klíště, veš, blecha, roztoč. Inkubační doba týden až dva.

Příznaky: jde-li o variantu středomořské klíšťové horečky, jíž se můžete nakazit třeba na dovolené v jižní Evropě, pocítíte horečku, vyrážku a bolest svalů a kloubů. Varovným signálem je černá skvrna v místě kousnutí. Jde-li o variantu Rickettsia slovaca (TIBOLA/DEBONEL), ta postihuje nejčastěji hlavu a krk a dochází k otoku uzlin, horečce a bolesti hlavy.

Léčba: Antibiotika

        

Zdroje:

https://www.ockovacicentrum.cz/cz/ceska-republika-ma-stale-nejvyssi-pocet-pripadu-klistove-encefalitidy-v-evrope

https://www.nzip.cz/clanek/46-klistova-encefalitida

https://www.nzip.cz/clanek/223-tularemie

https://www.nzip.cz/clanek/1088-lymeska-borrelioza

https://www.kliste-prevence.cz/clanek/babezioza-u-cloveka-patrite-do-rizikove-skupiny-10

https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2020/12/GS_ZZ_KlistApka_11_2021.pdf

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/388074-cesko-je-semenistem-klistat-je-tu-nejvice-nakazenych-lidi-mapa?campaignsrc=tn_clipboard

Přečtěte si ještě

24. března: světový den boje proti tuberkulóze

24. března: světový den boje proti tuberkulóze

Toto datum nebylo vybráno náhodou – právě 24. března objevil bacil tuberkulózy německý lékař a mikrobiolog Robert Koch, který za to …
Vrba bílá

Vrba bílá

Vrb v Česku roste až 21 druhů a dnes v herbáři představujeme vrbu bílou (Salix alba). Má světlejší listy než ostatní vrby, z …
4. 3. Světový den obezity

4. 3. Světový den obezity

Dříve platilo, že děti z bohatých rodin bývají často tlusté a nešikovné, zatímco děti z chudých rodin jsou hubené, ale …
Čínský citroník (schizandra)

Čínský citroník (schizandra)

Tato rostlina má velmi zajímavý vzhled. Má podobu liány s délkou až osm metrů, na které můžete vidět po hrstkách bobulovité plody…
CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování slouží k měření hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi. CRP má přímou spojitost s přítomností zánětu v těle.…
4.2. Světový den boje proti rakovině

4.2. Světový den boje proti rakovině

Na 4. února připadá světový den boje proti rakovině. V současnosti jde o jednu z nejzávažnějších hrozeb, které lidstvo čelí.…
Chaluha bublinatá

Chaluha bublinatá

Její název chaluha bublinatá zní nevábně. Sympatie jí nepřidá ani její vzhled – žlutohnědá, někdy zelenavě hnědá chaluha s kožovitými pásy.…
Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Mnoho fenoménů, které jsou zabydleny v širokém povědomí a těší se všeobecné vážnosti, nejsou ničím jiným než produktem chytrého…
Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Setkal se s tím snad každý. V kanceláři, doma, zkrátka v jakémkoli prostředí, kde se v jedné místnosti pohybuje více…
Myrhovník Guggul

Myrhovník Guggul

Na 6. ledna připadá slavnost Zjevení Páně, kterou všichni známe jako svátek Tří králů. Že šlo o tři mudrce, kteří se přišli…
Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Období konce roku, to jsou dny, kdy mnozí z nás nejvíce čelí zažívacím problémům. Vědí to i marketingoví experti. Jen si všimněte…
Blahovičník

Blahovičník

Je to jedna z mála rostlin, u níž zná česká veřejnost více její latinský název než ten český. Termín blahovičník totiž není…
Světový den diabetu

Světový den diabetu

V Česku cukrovkou podle dostupných dat trpí 850 000 lidí, přičemž dalších 200 tisíc o tom ani neví. Hodně diabetiků je také v…
Černý kašel

Černý kašel

Za období leden a únor 2024 se v Česku objevilo 1200 případů nákazy černým kašlem. Do dubna toto číslo narostlo na 9300…
Změna času a vliv na organismus

Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na…
Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Reveň lékařská

Reveň lékařská

Název reveň bude povědomý málokomu. Když ale řekneme slovo rebarbora, určitě už budete doma. Rebarbora je produktem řapíků některých z …
Potřebujete poradit ohledně svého zdraví?
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku