Já vás neslyším… Jak dochází k zaléhání uší
Zaléhání uší si nejčastěji spojujeme s cestováním letadlem. Při přistání dochází ke zvýšenému tlaku na naše uši vlivem hustější atmosféry a nepříjemný stav, který pociťujeme v našich čidlech sluchu, pak může trvat i několik dní.
Zaléhání uší má ale mnohem více příčin. Mezi ně patří například nachlazení, sinusitida neboli zánět nosních dutin, ušní infekce, nahromadění ušního mazu a podobně. Krátkodobé zalehnutí uší zpravidla neznamená nic vážného, pokud však trvá déle než týden, je třeba jej začít řešit s lékařem, neboť to už může poukazovat na závažnější onemocnění.
Klíčová role Eustachovy trubice
Nyní si trochu vysvětlíme morfologii vnitřního ucha a co se děje uvnitř při zalehnutí uší. Ucho je orgán, který se rozděluje na tři hlavní části – vnější, střední a vnitřní ucho. Střední ucho, kromě toho že obsahuje kůstky – kladívko, kovadlinku a třmínek – v sobě má dutinu, hermeticky oddělenou od vnějšího světa bubínkem. Tato dutina naplněná vzduchem je propojená „s vnějším světem“ pouze Eustachovou trubicí, která má důležitou funkci vyrovnávání tlaku středního ucha s tlakem okolí. Pokud se z nějakého důvodu zablokuje Eustachova trubice, zablokuje se automaticky i střední ucho. Pokud jde o aktivity spojené s náhlou změnou atmosférické výšky jako létání, potápění nebo jízda lanovkou s velkým převýšením, Eustachově trubici trvá pár minut, než srovná tlak, přičemž v mezičase pociťujeme náhlé zalehnutí. Při rýmě či alergii se ucpe vývod Eustachovy trubice v nosohltanu. Ve vzácnějším případě se může ucpat i její jiná část, to už však hovoříme o zánětu středního ucha nebo v extrémním případě o nádorovém onemocnění v ušní části.
Rýma v letadle může být problém
Co se týče změny nadmořské výšky, každý jedinec pociťuje zalehnutí do různé míry. Trénink v tomto případě pomáhá – kdo často létá nebo se potápí, ten bude pociťovat zaléhávání uší méně. Nejhorší je však spojení více faktorů najednou. Kombinace rýmy a změny atmosférické výšky se může projevovat opravdu velmi bolestivě a může pak dojít k narušení a otoku ušního bubínku kvůli přemíře tlaku v uchu. V extrémním případě až k jeho prasknutí.
Zívání, polykání, žvýkání a další metody
Pokud už musíte letět s nachlazením, je vhodné použít dekongescenční nosní kapky nebo sprej, které snižují otok sliznice. V případě, že už uši bolestivě zalehly, se doporučuje vdechovat horkou vodní páru s příměsí eukalyptových či jiných kapek. Další možností je takzvané „profouknutí uší“ tím, že si zacpeme nos a tlačíme vzduch do dutin, dokud to v uších nezapraská a neuvolní se. V lehkých případech však postačí i zívnutí, polknutí či žvýkání, např. při přistání letadla, či při prudkém klesání na horských cestách.
Věděli jste, že…?
- to jsou právě vaše uši, díky kterým jste schopni udržet rovnováhu? Je tomu tak díky zvláštním senzorům, které informují váš mozek o tom, zda ležíte, hýbete se ze strany na stranu či nahoru a dolů.
- Pokud v letadle při přistání spíte, je větší šance, že vám zalehnou uši, protože při spánku málo polykáte.