Faraonova kletba. Egyptologové musí být na pozoru i dnes, smrt stále číhá v hrobkách | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Faraonova kletba. Egyptologové musí být na pozoru i dnes, smrt stále číhá v hrobkách

1-249303856

I v roce 2023 jako by egyptští faraoni podrážděně reagovali na příchod nezvaných návštěvníků. Především tedy egyptologů. Přesvědčil se o tom Ramy Romany, archeolog, který je znám i v nevědeckých kruzích. Rodák z Káhiry se snaží popularizovat svůj obor. V rámci natáčení dokumentu Rozbalené mumie (Mummies unwrapped) se společně se štábem odhodlal otevřít hrobku patřící významnému muži. Šlo o místo spočinutí farona Achnatona, manžela proslulé královny Nefertiti. Právě tento faraon posílil pozici náboženského centra v Heliopolisu a prosadil boha Atona jako představitele náboženské priority. Jeho hrobka měla být podle Romanyho slov zavřená po 600 let.

Den po otevření hrobky se Ramony probudil s horečkami až 42 stupňů Celsia. Vykašlával krev a v horečkách začal trpět halucinacemi. Že by opravdu důsledek faraonova hněvu?

Nálezci Tutanchamonova hrobu zaplatili za opovážlivost smrtí

Že egyptské hrobky střeží jakási nadpozemská síla, to je domněnka, jíž věří mnoho lidí. Fenomén faraonovy kletby je znám přes sto let. Nejvíce se o ní mluví v souvislosti s nálezem Tutanchamonovy hrobky, který byl učiněn archeologem Howardem Carterem před 100 lety. Místnost s Tutanchamonovým sarkofágem vyšla na světlo boží 16. února 1923. Vydala velké množství úžasných artefaktů i s posmrtnou zlatou maskou mladého faraona, která je dodnes ikonou. Nálezci ale za svoji opovážlivost zaplatili cenou nejvyšší. Jeden po druhém v krátké době zemřeli.

To je alespoň všeobecně tradovaný mýtus, ve skutečnosti z 58 členů týmu objevitelů zemřelo během 12 let jen osm. Známý je případ mecenáše projektu lorda Carnarvona, který zemřel krátce po otevření Tutanchamonovy hrobky. Jistému Carterově příteli, jenž dostal darem předmět z hrobky, vyhořel dům. A po následné přestavbě nešťastníkovi domov pro změnu zaplavila voda.

Svoji zkušenost měl i Napoleon

Než se pustíme do vysvětlování událostí, zmiňme ještě jednu záhadnou příhodu. Na konci 18. století stanul na egyptské půdě císař Napolen Bonaparte. Podnikal zde své úspěšné dobyvačné tažení. Sebevědomý Napoleon údajně dorazil i k Chufuově pyramidě, kde přes varování egyptských průvodců vešel dovnitř. Uvádí se, že v pyramidě strávil Napoleon nezvykle dlouhou dobu. Konečně vyšel ven a viditelně se třásl. Za nic na světě nechtěl nikomu říci, co uvnitř viděl nebo prožil.

Vědci přičítají záhadná úmrtí houbě

Jaké je tedy vysvětlení? Podle vědců je jedním z biologických původců faraonovy kletby houba. Houby druhu Aspergillus často obývají temná nehostinná místa, jako jsou právě staré hrobky. Plísně vedou k infekci zvané aspergilóza, která je zvláště nebezpečná pro pacienty se sníženou imunitou. Tato nemoc možná stála za úmrtími některých ze členů Carterovy výpravy. Lorda Carnarvona ale nezabila – tento muž zemřel na otravu krve spojenou s pneumonií. Osudným se mu stalo holení. Žiletkou si totiž rozřízl komáří kousnutí.

Milovníci hypotézy o faraonově kletbě efekt houby neznají nebo jej zamlčí. Při svém vyprávění o temných egyptských silách jistě takticky nezmíní ani to, že sám nejdůležitější muž výpravy Howard Carter žil ještě dlouho po otevření Tutanchamonovy hrobky. Zemřel až v 69 letech na rakovinu. A zrovna na něj mohl mít faraon zvláště spadeno, protože prameny tohoto egyptologa líčí jako zloděje, který si z hrobek vybíral ty nejvzácnější předměty a nechával si je pro sebe.

Také archeolog Romany přežil

Bez úhony přežil výpravu do místa faraonova spočinutí také egyptolog Ramy Romany, o němž jsme mluvili na začátku. Doktoři v Káhiře se vážně nemocného muže ujali a ihned nasadili antibiotika. Po několika týdnech je Ramony zcela zdráv a o svých dobrodružstvích mluví v podcastech. Žádná faraonova kletba tedy zjevně opravdu neexistuje.

Zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-otevrel-egyptskou-hrobku-a-stihla-jej-zahadna-choroba-s-horeckou-42-degc-40431250#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=abtest217_krokovy_redesign_feedu_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

https://www.denik.cz/ze_sveta/faraon-tutanchamon-hrobka-egypt-britsky-archeolog-howard-carter-luxor-kahira.html

Přečtěte si ještě

Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Období konce roku, to jsou dny, kdy mnozí z nás nejvíce čelí zažívacím problémům. Vědí to i marketingoví experti. Jen si všimněte…
Blahovičník

Blahovičník

Je to jedna z mála rostlin, u níž zná česká veřejnost více její latinský název než ten český. Termín blahovičník totiž není…
Světový den diabetu

Světový den diabetu

V Česku cukrovkou podle dostupných dat trpí 850 000 lidí, přičemž dalších 200 tisíc o tom ani neví. Hodně diabetiků je také v…
Černý kašel

Černý kašel

Za období leden a únor 2024 se v Česku objevilo 1200 případů nákazy černým kašlem. Do dubna toto číslo narostlo na 9300…
Změna času a vliv na organismus

Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na…
Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Reveň lékařská

Reveň lékařská

Název reveň bude povědomý málokomu. Když ale řekneme slovo rebarbora, určitě už budete doma. Rebarbora je produktem řapíků některých z …
Dehydratace

Dehydratace

Naše tělo je tvořené ze 60 až 70 % vodou. Voda je tedy klíčový element podílející se na vnitřní rovnováze organismu a pokud…
Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení: vše, co potřebujete vědět

Kojení je významná etapa v životě ženy. Některé matky na to vzpomínají rády – tento zvláštní tělesný kontakt s dítětem utváří…
Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření

Letní sezóna láká bezpočtem aktivit, které lze provozovat. Výlety, plavání, potápění, grilování na zahradě... Čeká na nás zkrátka mnoho…
Kopr vonný

Kopr vonný

Kopr vonný (Anethum graveolens) je rostlina původem z východní oblasti Středomoří a ze západní Asie, ale už od raného…
Jak tlak v hloubce působí na tělo

Jak tlak v hloubce působí na tělo

Lidstvo dokázalo za staletí vývoje velké věci. Člověk stanul na všech kontinentech, dobyl severní i jižní pól, na nejvyšší horu…
Krev: co o ní víme?

Krev: co o ní víme?

Věděli jste, že za 30 sekund projde červená krvinka celým krevním oběhem člověka? Že Česko má jedny z nejsvědomitějších dárců…
Jahodník obecný

Jahodník obecný

Jahody, které kupujeme v obchodě nebo na trhu, obvykle dovážené ze zahraničí, se našim lesním jahodám v chuti…
Letní sezóna je za dveřmi

Letní sezóna je za dveřmi

Informaci, že se blíží léto, si každý vyloží jinak. Pro někoho je to signál začít hubnout, aby nebylo nutné shánět nové plavky.…
Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít

Velikonoce jsou po Vánocích nejvýznamnější svátky roku, a to znamená i to, že si dáme pěkně do těla. Pokud máte rádi…
Jak na jarní únavu

Jak na jarní únavu

Lidský organismus neustále čelí těžkým zkouškám a některé výzvy se periodicky vracejí. Jsou vlivy, které ve skutečnosti nejsou…
Potřebujete poradit ohledně svého zdraví?
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku