Alergie: Proč nás trápí?
Současné civilizace se považují za velmi vyspělé, vysoce vzdělané a jsou pyšné na moderní technologie, které nám tolik usnadňují život. Čím více je však lidský druh na těchto technologiích závislý, tím více žije v nesouladu s přírodou, kterou si již tisíce let přetváří ve svůj (ne)prospěch. Jedním z negativních důsledků jsou civilizační choroby, k nimž patří také alergie.
Současný svět si těžko umíme představit bez všech důmyslných lidských vynálezů, jako je elektřina, topení, osvětlení, tekoucí voda, pračky, ledničky, automobily, počítače, internet a vůbec i ty nejmenší drobnosti, které nám umožňují pohodlný život v teple. Zároveň nás však oddělují od zbytku přírody. Díky těmto vymoženostem už nemusíme vyrážet na nebezpečný lov, abychom rodině zajistili večeři. Stačí nasednout do pohodlného automobilu a odvézt se do moderního obchodního domu, kde si vše jednoduše nakoupíme a doma v troubě upečeme.
Aniž bychom si to uvědomovali, každým podobným krokem méně či více škodíme svému okolnímu životnímu prostředí. Znečištěné životní prostřední, uspěchaný život plný stresu a zvyšujících se nároků, špatné stravovací návyky plné uměle vyrobených či chemicky upravených potravin a také genetické vlivy se nám vrací v podobě civilizačních chorob. Jednou z nich jsou právě alergie. Miliony lidí po celém světě trápí narušený imunitní systém, který nepřiměřeným způsobem reaguje na jinak neškodné látky v okolním prostředí.
Počet alergiků stoupá v celosvětovém měřítku. Jen v České republice trpí některým typem alergie téměř 30 % populace!
S alergickými dispozicemi se rodíme, projevit se však můžou kdykoliv
První projevy alergie se obvykle projevují již v dětském věku, není to však pravidlem. Alergie se může projevit v kterémkoliv roce života, v dětství, v dospělosti a dokonce i ve stáří. Pro tento jev neexistuje žádné vědecky podložené vysvětlení.
Vědci tvrdí, že lidé se s alergickou dispozicí již narodí. Skutečného alergika z něho však udělá až setkání s alergenem, tedy konkrétní látkou vyvolávající onu nepřiměřenou reakci. Člověka, který se již narodí s predispozicí ke vzniku alergie, odborníci označují za atopika. Organismus atopika má sklon k vytváření protilátek na nízké dávky alergenů. Ve skutečnosti se ale u něho nemusí alergie klinicky projevit nikdy.
Riziko vzniku alergie u dětí:
10 % – ani jeden z rodičů není alergik
30 % – alergií trpí sourozenec
40 % – alespoň jeden z rodičů je alergik
60 % – oba rodiče jsou alergičtí
70 % – oba rodiče trpí stejným typem alergie
Jaro – nejhorší roční období
Jedním z nejrozšířenějších typů jsou alergie na pyly, které pochází z rostlin. Může jít o pyly z plevele, bylin, travin i dřevin. Naštěstí se pyly objevují pouze jednou v roce a to zejména na jaře. Toto jinak krásné období plné vonící a rozkvétající přírody bývá pro alergiky velice nepříjemným obdobím, kdy se neobejdou bez patřičných léků. Lehnout si na trávu a vychutnávat si příchod jara je pro alergiky absolutně nepřijatelnou představou. Pylové alergie vyvolávají nejčastěji rýmu a zánět spojivek, ale také kopřivky, ekzémy a dokonce i astma.
Mezi alergiky se stále častěji objevuje alergie na oblíbená domácí zvířata a to především kočky. Kočičí alergen je totiž velmi drobný, snadno se šíří vzduchem a v místnosti, kde se pohybovala kočka, zůstanou přítomné nejméně šest měsíců. Následují alergie na psy, hlodavce a poměrně prudkou reakci dokáže vyvolat také koňský alergen. S touto alergií se velmi nerado smiřují děti, které těžko chápou, proč se nemohou pomazlit s kočkou nebo pejskem.
Častou příčinou alergií jsou alergie na plísně, vyvolávající rýmu, kašel nebo astma, a na roztoče, kterým vyhovuje teplo a vlhko, a proto se vyskytují v posteli a plyšových hráčkách. Některé alergie mohou vyvolávat také léky. Nejčastěji se jedná o antibiotika a anestetika.
V posledních letech se zvýšil výskyt potravinových alergií, které postihuje malé děti, přičemž se nejčastěji projevuje svěděním nebo kopřivkou. Hlavní příčinou je prý předčasné zařazování příkrmů, které nezralý trávící systém kojenců nedokáže dostatečně dobře zpracovat. Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje stravu dítěte doplňovat o příkrmy před 6. měsícem věku.
Jediným řešením je omezení kontaktu s alergenem a léky
Alergie nelze zcela vyléčit, ale podáváním léků (antihistaminika, lokální léky v případě očních a nosních potíží) lze účinně potlačit jejich příznaky. Jediným zcela fungujícím způsobem, jak se alergii “vyhnout” je důsledné omezení kontaktu s alergenem, což v některých případech není zcela reálné. Život alergika není jednoduchý, pokud však dodržuje pravidla a doporučení lékařů, a zároveň dbá na zdravý životní styl, alergie jej nemusí nijak výrazně omezovat.
Zdroj:
www.analergin.cz