Alergie: Proč nás trápí? | Pharmapoint
Přeskočit na obsah

Alergie: Proč nás trápí?

alergie-1024x682

Současné civilizace se považují za velmi vyspělé, vysoce vzdělané a jsou pyšné na moderní technologie, které nám tolik usnadňují život. Čím více je však lidský druh na těchto technologiích závislý, tím více žije v nesouladu s přírodou, kterou si již tisíce let přetváří ve svůj (ne)prospěch. Jedním z negativních důsledků jsou civilizační choroby, k nimž patří také alergie.

Současný svět si těžko umíme představit bez všech důmyslných lidských vynálezů, jako je elektřina, topení, osvětlení, tekoucí voda, pračky, ledničky, automobily, počítače, internet a vůbec i ty nejmenší drobnosti, které nám umožňují pohodlný život v teple. Zároveň nás však oddělují od zbytku přírody. Díky těmto vymoženostem už nemusíme vyrážet na nebezpečný lov, abychom rodině zajistili večeři. Stačí nasednout do pohodlného automobilu a odvézt se do moderního obchodního domu, kde si vše jednoduše nakoupíme a doma v troubě upečeme.

Aniž bychom si to uvědomovali, každým podobným krokem méně či více škodíme svému okolnímu životnímu prostředí. Znečištěné životní prostřední, uspěchaný život plný stresu a zvyšujících se nároků, špatné stravovací návyky plné uměle vyrobených či chemicky upravených potravin a také genetické vlivy se nám vrací v podobě civilizačních chorob. Jednou z nich jsou právě alergie. Miliony lidí po celém světě trápí narušený imunitní systém, který nepřiměřeným způsobem reaguje na jinak neškodné látky v okolním prostředí.

Počet alergiků stoupá v celosvětovém měřítku. Jen v České republice trpí některým typem alergie téměř 30 % populace!

S alergickými dispozicemi se rodíme, projevit se však můžou kdykoliv

První projevy alergie se obvykle projevují již v dětském věku, není to však pravidlem. Alergie se může projevit v kterémkoliv roce života, v dětství, v dospělosti a dokonce i ve stáří. Pro tento jev neexistuje žádné vědecky podložené vysvětlení.

Vědci tvrdí, že lidé se s alergickou dispozicí již narodí. Skutečného alergika z něho však udělá až setkání s alergenem, tedy konkrétní látkou vyvolávající onu nepřiměřenou reakci. Člověka, který se již narodí s predispozicí ke vzniku alergie, odborníci označují za atopika. Organismus atopika má sklon k vytváření protilátek na nízké dávky alergenů. Ve skutečnosti se ale u něho nemusí alergie klinicky projevit nikdy.

Riziko vzniku alergie u dětí:
10 % – ani jeden z rodičů není alergik
30 % – alergií trpí sourozenec
40 % – alespoň jeden z rodičů je alergik
60 % – oba rodiče jsou alergičtí
70 %  – oba rodiče trpí stejným typem alergie

Jaro – nejhorší roční období

Jedním z nejrozšířenějších typů jsou alergie na pyly, které pochází z rostlin. Může jít o pyly z plevele, bylin, travin i dřevin. Naštěstí se pyly objevují pouze jednou v roce a to zejména na jaře. Toto jinak krásné období plné vonící a rozkvétající přírody bývá pro alergiky velice nepříjemným obdobím, kdy se neobejdou bez patřičných léků. Lehnout si na trávu a vychutnávat si příchod jara je pro alergiky absolutně nepřijatelnou představou. Pylové alergie vyvolávají nejčastěji rýmu a zánět spojivek, ale také kopřivky, ekzémy a dokonce i astma.

Mezi alergiky se stále častěji objevuje alergie na oblíbená domácí zvířata a to především kočky. Kočičí alergen je totiž velmi drobný, snadno se šíří vzduchem a v místnosti, kde se pohybovala kočka, zůstanou přítomné nejméně šest měsíců. Následují alergie na psy, hlodavce a poměrně prudkou reakci dokáže vyvolat také koňský alergen. S touto alergií se velmi nerado smiřují děti, které těžko chápou, proč se nemohou pomazlit s kočkou nebo pejskem.

Častou příčinou alergií jsou alergie na plísně, vyvolávající rýmu, kašel nebo astma, a na roztoče, kterým vyhovuje teplo a vlhko, a proto se vyskytují v posteli a plyšových hráčkách. Některé alergie mohou vyvolávat také léky. Nejčastěji se jedná o antibiotika a anestetika.

V posledních letech se zvýšil výskyt potravinových alergií, které postihuje malé děti, přičemž se nejčastěji projevuje svěděním nebo kopřivkou. Hlavní příčinou je prý předčasné zařazování příkrmů, které nezralý trávící systém kojenců nedokáže dostatečně dobře zpracovat. Z tohoto důvodu Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje stravu dítěte doplňovat o příkrmy před 6. měsícem věku.

Jediným řešením je omezení kontaktu s alergenem a léky

Alergie nelze zcela vyléčit, ale podáváním léků (antihistaminika, lokální léky v případě očních a nosních potíží) lze účinně potlačit jejich příznaky. Jediným zcela fungujícím způsobem, jak se alergii “vyhnout” je důsledné omezení kontaktu s alergenem, což v některých případech není zcela reálné. Život alergika není jednoduchý, pokud však dodržuje pravidla a doporučení lékařů, a zároveň dbá na zdravý životní styl, alergie jej nemusí nijak výrazně omezovat.

Zdroj:

www.analergin.cz

Přečtěte si ještě

Klíšťová encefalitida a další nemoci přenášené klíšťaty

Klíšťová encefalitida a další nemoci přenášené klíšťaty

Je obecně těžké určit populaci klíšťat v Evropě, ovšem s ohledem na to, jak roste počet případů nákazy klíšťovou encefalitidou, lze…
24. března: světový den boje proti tuberkulóze

24. března: světový den boje proti tuberkulóze

Toto datum nebylo vybráno náhodou – právě 24. března objevil bacil tuberkulózy německý lékař a mikrobiolog Robert Koch, který za to …
Vrba bílá

Vrba bílá

Vrb v Česku roste až 21 druhů a dnes v herbáři představujeme vrbu bílou (Salix alba). Má světlejší listy než ostatní vrby, z …
4. 3. Světový den obezity

4. 3. Světový den obezity

Dříve platilo, že děti z bohatých rodin bývají často tlusté a nešikovné, zatímco děti z chudých rodin jsou hubené, ale …
Čínský citroník (schizandra)

Čínský citroník (schizandra)

Tato rostlina má velmi zajímavý vzhled. Má podobu liány s délkou až osm metrů, na které můžete vidět po hrstkách bobulovité plody…
CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování: co to je a jak funguje

CRP testování slouží k měření hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi. CRP má přímou spojitost s přítomností zánětu v těle.…
4.2. Světový den boje proti rakovině

4.2. Světový den boje proti rakovině

Na 4. února připadá světový den boje proti rakovině. V současnosti jde o jednu z nejzávažnějších hrozeb, které lidstvo čelí.…
Chaluha bublinatá

Chaluha bublinatá

Její název chaluha bublinatá zní nevábně. Sympatie jí nepřidá ani její vzhled – žlutohnědá, někdy zelenavě hnědá chaluha s kožovitými pásy.…
Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Modré pondělí – nejdepresivnější den roku. Nebo ne?

Mnoho fenoménů, které jsou zabydleny v širokém povědomí a těší se všeobecné vážnosti, nejsou ničím jiným než produktem chytrého…
Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Zimomřivost. Je to jen nedostatečná adaptace na chladné teploty, nebo je to příznak nemoci?

Setkal se s tím snad každý. V kanceláři, doma, zkrátka v jakémkoli prostředí, kde se v jedné místnosti pohybuje více…
Myrhovník Guggul

Myrhovník Guggul

Na 6. ledna připadá slavnost Zjevení Páně, kterou všichni známe jako svátek Tří králů. Že šlo o tři mudrce, kteří se přišli…
Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Jak se vyhnout zažívacím potížím?

Období konce roku, to jsou dny, kdy mnozí z nás nejvíce čelí zažívacím problémům. Vědí to i marketingoví experti. Jen si všimněte…
Blahovičník

Blahovičník

Je to jedna z mála rostlin, u níž zná česká veřejnost více její latinský název než ten český. Termín blahovičník totiž není…
Světový den diabetu

Světový den diabetu

V Česku cukrovkou podle dostupných dat trpí 850 000 lidí, přičemž dalších 200 tisíc o tom ani neví. Hodně diabetiků je také v…
Černý kašel

Černý kašel

Za období leden a únor 2024 se v Česku objevilo 1200 případů nákazy černým kašlem. Do dubna toto číslo narostlo na 9300…
Změna času a vliv na organismus

Změna času a vliv na organismus

V noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024 dochází ke změně času na tzv. zimní. V této souvislosti chceme hned na…
Tykev obecná

Tykev obecná

Tykev obecná (Cucurbita pepo) je symbolem podzimu. Už i u nás se koncem října množí malé i velké tykve na zahrádkách nebo…
10. 10.: Světový den zraku

10. 10.: Světový den zraku

Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za…
Lékořice lysá

Lékořice lysá

Pokud by si měl každý stát zvolit nějakou svoji národní bylinu, není pochyb, kdo by si vybral lékořici. Určitě Finové. Lékořice je hlavní přísadou…
Světový den dárců kostní dřeně 16. září

Světový den dárců kostní dřeně 16. září

16. září slaví svátek Ludmila. Toto slovanské jméno znamená „lidu milá“, což je přiléhavé označení pro množinu lidí, kteří s Ludmilami…
Podívejte se na aktuální letákovou nabídku
Dárkový poukaz žádejte ve své lékárně