10. 10.: Světový den zraku
Druhý říjnový čtvrtek již tradičně připadá na Světový den zraku. Tato událost pod záštitou Světové zdravotnické organizace WHO si klade za cíl zdůraznit důležitost zraku a zvýšit povědomí o poruchách vidění a slepotě.
Letos Světový den zraku připadá na dobře zapamatovatelné datum 10. 10. A protože každý z předchozích Světových dnů zraku měl svoje téma, nemůže tomu být jinak ani u toho letošního. Nadcházející světový den poutá pozornost k problematice ochraně očí a zraku u dětí. Mottem je: "Děti, milujte své oči".
Iniciativa zajišťující brýle i do rozvojových zemí
Pokud hovoříme o důležitosti vzdělání a sociálního začlenění pro děti na celém světě, musí nás zajímat, jak jim funguje zrakové ústrojí. Právě očima děti získávají nejvíce podnětů o svém okolí. V případě poškození zraku jsou děti zásadním způsobem handicapovány. Přitom vše může napravit zdánlivě jednoduché řešení: brýle. Dobré brýle jsou dostupné dětem civilizovaného světa, ale v některých zemích jsou nedostatkovým zbožím. Proto již v květnu 2024 WHO zahájila globální iniciativu SPECS 2030 s cílem zajistit přístup ke kvalitním, cenově dostupným brýlím a souvisejícím službám pro všechny, kdo je potřebují – tedy i v takzvaných zemích třetího světa.
Pozor na digitální únavu očí
Ostříží zrak nás nemusí provázet celý život. Kvalita našeho vidění může v průběhu života klesat. A k zásadním změnám může docházet už v dětském věku, pokud děti dostatečným způsobem o své oči nepečují. Velkým rizikem jsou moderní technologie – počítače, tablety a telefony. Děti u malých obrazovek tráví příliš mnoho času, což vede k fenoménu zvanému digitální únava očí. Z displejů absorbují takzvané blue light, modré světlo, které má škodlivé účinky: bolesti hlavy, suchost očí a zhoršení kvality spánku. Nejvíce na vás modré světlo působí, pokud si například prohlížíte Instagram na telefonu v temné místnosti. Dítě, které si vstřebá zvyk hrát hry na telefonu ještě hodinu poté, co rodič zhasne, je na nejlepší cestě zkazit si zrak.
Rodiče, vychovatelé a učitelé tedy zastávají mimo jiné i roli ochránců zraku u nejmladší generace. Musí dohlížet na to, aby děti zacházely s moderními technologiemi zodpovědně. Není možné jim zcela odepřít internet nebo hry, ale tento typ zábavy musí děti konzumovat v rozumné míře a tak, aby co nejméně trpěly jejich oči.
Další hrozby: nedostatek čerstvého vzduchu, špatné světlo a nevhodná strava
Digitální technologie ale nejsou jedinou hrozbou. Odborníci uvádějí, že riziko myopie (krátkozrakosti) se zvyšuje také při nedostatečném přístupu přirozeného světla. Děti tedy musí trávit co nejvíce času venku na čerstvém vzduchu.
Dalším problémem je špatné osvětlení. To je zodpovědnost rodičů – nevhodné osvětlení v místnostech, kde se děti učí nebo si hrají, způsobuje namáhání očí. Pokud je osvětlení příliš slabé nebo naopak příliš ostré, oči musí vynaložit více úsilí, což může vést k únavě a problémům se zrakem.
Pro zdravé oči je také důležitá strava – hlavně přísun vitaminů, jako jsou vitaminy A, C a E, nebo omega-3 mastné kyseliny.
Odborníci doporučují pravidelné kontroly očí a zraku, které mohou pomoci identifikovat problémy v rané fázi. Není vždycky nutné vyhledávat očního lékaře. WHO vyvinulo aplikaci WHOeyes, která je k dispozici ve 14 jazycích pro mobilní operační systémy iOS i Android. Aplikace WHOeyes je vhodná pro osoby ve věku 8 let a starší. Umožňuje otestovat zrak v pohodlí domova.
Až 1,5 milionů zcela slepých dětí
V Česku v současnosti zaznamenáváme asi 200 000 krátkozrakých dětí. Toto číslo je až o 30 % vyšší než před 10 lety.
Mezinárodní agentura pro prevenci slepoty uvádí, že celosvětově trpí 450 milionů dětí krátkozrakostí či dalšími vadami očí, které vyžadují léčbu. Americký Národní institut zdraví pak tvrdí, že celkem 1,5 milionů dětí je zcela slepých a že toto číslo v průběhu let roste. Každý rok zaznamenáme 500 000 nových slepých dětí. Asi polovina z nich zemře během roku nebo dvou poté, co přijde o zrak.
Příčin dětské slepoty je mnoho. Nejčastěji za to mohou genetické mutace, problémy při porodu, předčasné porození dítěte, infekce, zranění a také malnutrice, tedy dlouhodobý nedostatečný nebo nevyvážený přísun potravin.
V rozvojových zemích je velmi běžnou příčinou dětských poruch zraku abnormální nedostatek vitaminu A. Ten je totiž zásadní složkou rodopsinu, fotosenzitivního pigmentu v retinolových tyčinkách. Nedostatek vitaminu A tedy vede k šeroslepotě.
Braillovo písmo vymyslel teenager
Jedním z prostředků, který umožňuje slepým lidem číst informace, je Braillovo písmo. Podle studie Jerniganova institutu však Braillovo písmo ovládá jen asi 10 % slepých.
Není bez zajímavosti, že Braillovo písmo vlastně vymyslelo dítě – nebo lépe řečeno, teenager. Francouz Louis Braille, který oslepl ve třech letech kvůli infekci, vyvinul svůj slavný systém vystouplých bodů vyražených do materiálu, které čtenář vnímá hmatem, ve věku pouhých 15 let.
Zdroje:
https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0145482X211071125?journalCode=jvba
https://www.iapb.world/world_sight_day
https://www.iapb.org/learn/vision-atlas/magnitude-and-projections/child-eye-health/
Přečtěte si ještě
Světový den diabetu
Černý kašel
Změna času a vliv na organismus
Tykev obecná
Lékořice lysá
Světový den dárců kostní dřeně 16. září
Reveň lékařská
Dehydratace
Kojení: vše, co potřebujete vědět
Časté úrazy o prázdninách: prevence, způsob ošetření
Kopr vonný
Jak tlak v hloubce působí na tělo
Krev: co o ní víme?
Jahodník obecný
Letní sezóna je za dveřmi
Velikonoční osení: kdy zaset a k čemu se dá použít
Jak na jarní únavu
Jaký má zima vliv na zdraví? O negativních i pozitivních vlivech zimního období
